Adéla bloguje na Blog.cz

Nazdárek všichni, mám za úkol vymyslet k tomuto obrázku nějaký příběh. Tak se o to pokusím.

Stalo se to už v létě, v srpnu. Lexa a Ozzák byli v hospodě a tak nějak se bavili o tom, že nikdy nikam nejezdí. Ozzák řekl: "Proč zrovna my dva Lexo, by jsme měli zůstávat v tak krásnym počasí doma"

Lexa: "To je pravda. Co takhle jet někam pod stan? Minulej rok jsem slyšel od jednoho kamaráda, jak jel s kamarádem jeho kamaráda, někam pod stan a tam oba zbalili nějakou roštěnku. Pane Ozzáku, že pojedem."

Ozzák: "Ale Lexo, není přece důležitý zbalit nějakou kočku, ale pořádně si to užít a hlavně vyskoušet zase jinej druh piva, než to co je tady v Praze u tvý mámy, nic proti ní, ale zkusit se to musí."

Lexa: "Ale pane Ozzáku, není to pivo všude stejný?"

Ozzák: "Lexo, jak můžeš něco takovýho říct. Pivo to je něco jako zázrak týhle planety. To je pokaždý jiný. Ale hlavně teď nemarni čas a jdi se zbalit."

Lexa: "Rozkaz. Za hodinu na nádraží."

O hodinu později se skutečně sešli na nádraží. Ozzák sebou měl spacák, batoh a PIVO. Lexa ten zase jenom batoh a spacák.

Ozzák: "No Lexo. Kde máš povinnou výbavu správných pivařů."

Lexa: "V batohu. A mám tam taky povinnou výbavu všech správných kolařů co mi tam nabalila ségra."

Ozzák: "To bude dobrý Lexo. Chce to jen si příště prosadit svou."

O chvíli později si to už frčí vláčkem do přírody.

Za dvě hoďky, který Ozzák prospal se svým hlasitým chrápáním, dojeli na místo. Šli si postavit stan. To tedy bylo něco. Nejprve si plachtu otočili a měli jí naruby, potom tam zapoměli dát kolíčky a aby toho nebylo málo, tak se Ozzákovi rozlilo pivo přímo na ten stan, takže museli počkat až uschne.

Když konečně měli postavený stan, tak šli na místní pařbu. Jo, to bylo něco. Pivo, pivo a pivo. A oni pili a pili. Celou noc. No a jelikož byl Ozzák trošičku ostřejší po "pár" pivech, tak je oba "vykopli" a oni museli odejít. No a jak je z obrázku patrné, žádný extra úkryt nesehnali. Tak šli k tomu autu u kterého se probudili. Ale jak víme, tak se opili a nic si nepamatují. Kde, kdy, proč a halvně co se stalo. Mobil vybitý, autobusy žádný a nikde nikdo. Ale naštěstí se objevila dobrá duše, která je odvezla domů. Konec.

Tenhle dobrej Lexa

dělá dobrá gesta.

Hustý jsou i jeho kecy,

vtípky, ksichty a všechny věci.

Kdo ho nezná,

ať ho pozná,

je fakt vtipnej na pohled,

stojí za to za ním jet,

kdo to neví, ten má smůlu,

ten ať se jde zahrabat do včelího úlu.

Chytil rybář zlatou rybku a nahlas dumá: "Budeš na másle se šalvějí, trochu tymiánu..."
Rybka ho přeruší: "Když mě pustíš, splním ti tři přání!"
"Chtěl bych, abychom měli v parlamentu jen samé slušné, poctivé a inteligentní poslance."
Rybka se smutně podívá a zeptá se: "Říkal jsi na másle se šlavějí a tymiánem?"

Hraje jednou žena golf a zaletí jí míček kamsi do jezírka mezi stromy. Jde jej proto hledat, a uvidí zlatou rybku uvězněnou v síti.
Zlatá rybka povídá: "Když mě pustíš, splním ti tři přání. Ale je tu jedna podmínka, všechno, co si budeš přát, splním tvému manželovi 10x!"
Žena tedy zlatou rybku uvolní z pasti a povídá: "Souhlasím s tvými podmínkami."
Prvním přáním si tedy přeje být tou nejkrásnější ženou na světě.
A zlatá rybka jí povídá: "Jsi si tím přáním opravdu jistá? Tvůj manžel teď bude 10x hezčí než ty! A bude pro všechny ženy naprosto neodolatelný jako Adonis"
Žena na to: "To mi přece nevadí, bude mít oči jen pro mně, když budu tou nejkrásnější ženou na světě."
"Takže abrakadabra," povídá zlatá rybka a stane se.
Jako druhé přání povídá: "A teď chci být tou nejbohatší ženou na světě!"
Zlatá rybka povídá: "Ale to pak tvůj manžel bude 10x bohatší než jsi ty!"
Ale to mi nevadí, je to přece můj manžel, co je moje, je jeho, a co je jeho je moje," povídá žena.
"Takže abrakadabra," povídá zlatá rybka a stane se."A jaké je tvé třetí přání?" ptá se zlatá rybka.
"Chtěla bych mít lehčí infarkt." Povídá žena.

Jede Čech na dovolenou k moři, tam si v klidu rybaří, když tu z ničeho nic najednou chytí zlatou rybku.
Zlatá rybka povídá: "Když mě pustíš, tak ti splním dvě přání, já jsem totiž kouzelná zlatá rybka."
On je sice překvapen, proč jen dvě, když v každé pořádné pohádce a v každém slušném vtipu se zlatou rybkou se vždycky splňují přání tři. Ale nakonec se dohodnou na dvou přáních, a zlatá rybka povídá: "Tak si přej své první přání."
Čech se zadívá do zapadajícího slunce nad mořem a říká: "Tak já si teda přeju, aby to moře bylo plný piva."
"Staniž se," řekla zlatá rybka a moře bylo plné piva.
"A tvé druhé přání?" ptá se zlatá rybka.
Čech se opět zamyslí a říká: "Tak ještě tři lahváče na ráno!"

Bylo, nebylo. Jeden manželský pár šedesátiletých důchodců žil spolu spokojeně v chaloupce na břehu jezera, kde manžel často rybařil.
Jednoho dne se mu podařilo chytit zlatou rybku a na něj takto promluvila:
"Když mne pustíš zpátky do jezera, spolním tobě, i tvé ženě po jednom přání."
Manželka si přála cestu kolem světa.
Zlatá rybka jen mávla ploutví a manželka najednou držela v ruce lístky na cestu kolem světa ...
Potom byl na řadě manžel... Zamyslel se chvíli a pak řekl:
"Já by sem chtěl ženu o 30 roků mladší."
Zlatá rybka opět mávla ploutví a ....
... manželovi bylo 90 roků !!!

Student při zkoušce neumí a tváří se zoufale.
Kantor ho osloví s otázkou: "Jak vy si vlastně představujete zkoušku na vysoké škole?"
Student: "Jako rozhovor dvou inteligentů."
Kantor: "No jo, ale co když jeden z těch dvou není inteligent, ale naprostej vůl?"
Student: "No, v tom případě inteligent bere index a odchází."

Posádce pohřebního vozu vypadla z auta mrtvola. Byla mlha a řidič auta, které jelo za nimi, něco přejel. Zastavil a šel se podívat. Uviděl lidské tělo, lekl se a hodil ho do kukuřice. Kombajnér sklízející kukuřici viděl, že přejel nějaké tělo. Lekl se a hodil ho do křoví. Při honu jeden z myslivců viděl něco v křoví, střelil a šel se podívat, co trefil. Našel lidské tělo. Protože se už seběhli ostatní lovci, nedalo se to ututlat. Zavolali záchranku. Druhý den volá, myslivec do nemocnice a ptá se doktora, jak je na tom ten chlapík, co ho včera střelil. Doktor povídá: "Byl pěkně zřízený, ale bude žít..."

Pepíček: "Tatínku, dnes jsem ušetřil 10 korun!"
"Jo, a jak?"
"Běžel jsem celou cestu do školy za autobusem."
"Tak zítra běž za taxíkem, ušetříš dvě stě!"

Přijdou se rozšoupnout dva manželské páry do kasina. Ženy si chtějí společně vsadit v ruletě, ale přemýšlejí, na jaké číslo.
Jedna povídá: "Kolikátky máš prsa?"
"Dvojky."
"Já trojky. To je dohromady pět, takže vsadíme na pětku."
Vsadí na pětku a skutečně vyhrají.
Chlapi si říkají, že je to dobrá metoda.
"Kolikrát po sobě se ti postaví?" říká jeden druhému.
"Třikrát."
"Mně čtyřikrát. To je dohromady sedm, takže vsadíme na sedmičku. "
Ruleta se roztočí, kulička běhá jako šílená a zastaví se na dvojce: "No vidíš, vole. Kdybysme nekecali, mohli jsme bejt v balíku!"

Pepíček si vzal svoji novou chemickou soupravu do sklepa, kde celé odpoledne prováděl různé pokusy.
Tatínek se vrátil z práce a šel se podívat, co synek tropí.
Pepíček zrovna seděl obklopen baňkami a zatloukal cosi do zdi.
"Proč zatloukáš ten hřebík do zdi?" ptá se otec.
"To není hřebík," říká synek, "to je mrtvý červ. Chtěl jsem ho pomocí své speciální směsi oživit, ale on místo toho ztvrdnul na kámen."
"Víš co? Ty mně dáš tu baňku s touhle chemikálií a já ti hned zítra koupím motorku!"
Pepíček nepřemýšlel dlouho a podal tátovi baňku.
Druhý den, když přišel Pepíček ze školy, tak před brankou stál na chodníku zbrusu nový Mercedes.
Pepíček se šel zeptat tatínka, proč koupil auto a ne motorku.
"Motorku máš v garáži, synku," řekl otec, "ten Mercedes je od maminky."

Muž se koupe v řece nahý. Těsně před tím, než vyleze z vody povšimne si opalující slečny. V poslední chvíli zahnédne u břehu starý hrnec. Zakryje jím choulostivé partie a pomalu vyleze z vody.
Slečna pronese: "Vsadím se, že vím, co si myslíte."
"Co?"
"Že ten hrnec má dno."

Pepova manželka má poprvé rodit, manžel ji chce pomoci a modlí se, aby mimořádně porodní bolesti měl otec. Probíhá porod, manželka se usmívá, když tu najednou hrozný křik - na chodbě se v porodních bolestech válí soused!

Šéf a sekretářka si užívají. O několik hodin později si šéf vyžádá od sekretářky křídu.
Při návratu domů se ptá manželka: "Kde jsi byl tak dlouho?"
On vysvětluje: "Sekretářka mi hupla v kanceláři na klín, jeli jsme k ní a v posteli to pořádně rozpálili a proto jsem přišel pozdě."
Žena se na muže zašklebí: "Ty starý chlubile, byl jsi na kulečníku! Ještě máš křídu za uchem!"

Američan, Čech a Rus se dostanou do kšeftů s drogami někde v Asii a mají jít na popravu.
První jde Američan a může si vybrat, jestli chce provaz, kulku, nebo elektrické křeslo. On sáhne po tradici své země a chce elektrické křeslo. Posadí ho na něj, přivážou, cvak, a ono nic. Protože mají děravé zákony, musí ho pustit, když ho jednou popravili.
Když vyjde na chodbu, zašeptá Čechovi, který je na řadě, že nejde proud.
Čech, když mu dávají vybrat, zapřemýšlí a dojde mu, že má chtít křeslo. Posadí ho, zase nic a tak ho musí pustit.
V Čechovi, když vychází, zvítězí slovanské bratrství a Rusovi také pošeptá, že nejde proud.
Rus vejde dovnitř, a když se ho ptají, co si vybere, odpoví: "Když nejde proud, tak mě třeba zastřelte."

Na Sicílii se pořádá sraz největších mafiánů:
Italové zjišťují, zda jsou Rusové pořádní mafiáni.
Italové:"Zlatý řetízky - MÁTE ?"
Rusové: "Nemáme."
Italové:"A dvouposchoďový vily - MÁTE?"
Rusové: "Nemáme."
Italové:"a Meďoury - MÁTE?"
Rusové: "Nemáme."
Italové se jim celý sněm šíleně chechtají a Rusové jedou domů jako spráskaní psi.
Když se vrátí domů, boss ruské mafie si svolá všechny podšéfy a začne vydávat rozkazy:
"Tak za prvé: Všechny třetí a čtvrtý patra u svejch vil zbouráte!!!
Za druhý: Prodáte vrtulníky a tryskáče a nakoupíte Mercedesy.
No a za třetí (povídá posmutněle) - zlatý řetízky sundejte čoklům z krku budeme je nosit my!!!"

Můj nejoblíbenější díl Comebacku je Pravidla rodinného provozzu (http://archiv.nova.cz/multimedia/comeback-5-dil-pravidla-rodinneho-provozzu.html)

Nejvíc mě rozesmálo, jak Ozzák dělal aoutoškolu. Nejlepší byla věta: " Věděli jste, že
s vámi musí v autoškole jezdit instruktor? Já ne, to jen aby jste vědeli proč mně honěj policajti".

Který film mě napsoledy rozplakal? Ne že bych u filmů často potřebovala kapesník, ale je pár situací, kdy u filmů pár slz spadne. Je to dvojím způsobem: Buďto mě dojme, což splnil naposledy film Klik-život na dálkové ovládání. Druhá skupina případů je, že brečim smíchy, no považte, nestalo se vám to nikdy? Mě teda často, ale naposledy u filmu Eurotrip, který TV Nova sice vysílala před pár měsíci, ale já sem si ho nahrála a při každém shlédnutí mě dostane závěrečná scéna s volbou papeže, při které se popadám za břicho a smích je tak intenzivní, že z toho slzím. Smích je prostě super. Uznejte samy.

Bydlím v Praze. Jelikož jsem se tu narodila tak se mi tu dost líbí, nemám žádně připomínky. Kolem mám spousty kamarádů, škola naproti mě, všechno blízko. Bydlím se svými rodiči a dvěma sourozenci. Mám bráchu, ten je mladší o pět let, potom mám ségru, ta je starší o čtyři roky. Sem prostě prostřední dítě. Máme dva byty, v jednom bydlím já a ségra (kde každý čtvrtek koukáme věrně na Comeback), v druhém bydlí rodiče s bráchou. Nemám si na co stěžovat. Někdo si možná myslí, že bydlet ve městě je hrozná nuda, že se tady nedá nic dělat. Omyl. Je tady sranda a legrace když tu máte takových kamarádů. No zkrátka nuda tu rozhodně není. Kdo zná, dá mi za pravdu, kdo nezná, pozná. Samozřejmě že nemůžu celejch dvanáct měsíců bejt jenom v Praze, to by se asi vydržet nedalo, na léto jezdim na chalupu na Moravu. No a občas na víkendy nebo nějaké prázdniny jezdim za babičkou do Pardubic. Ale zpět k tématu. Život v Praze. Co bych ještě napsala. No zkrátka. Mám tu kamarády, zábavu, všechno blízko a nemám si na co stěžovat. Nic mi tu nechybí.

P.S. Kdyby vás ještě něco zajímalo, tak mi napište. Těším se

Napíšu vám tady pár svých snů. Když sem byla menší, tak sem si vždycky přála letět na měsíc. Jo to si pamatuji, byl to můj velký sen. I teď se někdy říkám, že by to nemusel být špatný nápad. Ale asi se mi to nesplní. Ale úplně živě jsem si představovala, jak sedím v raketě a pomalu se vznáším k měsíci. Zní to asi dost divně, ale skutečně to tak je.

Tak, ale časy se změnily a moje sny taky. Teď si přeju vystudovat cestovní ruch a dělat někde třeba na letišti nebo tak nějak. No a můj vedlejší sen je trošku cestovat. Chtěla bych se podívat na Slovesko, někam daleko na hory a samozřejmě k moři, nejspíš do Turecka nebo do Itálie. Sice sem tam byla, ale když mi byli asi čtyři roky. No tak to vše o mých snech.

Na comeback se koukám už od tý doby co ho začali vysílat. Moc se mi líbí a každý díl mě něčím překvapí i když se na něj koukám po několikáté. Vždycky mě spolehlivě rozesměje. Nevynechala sem jediný díl

Nazdárek lidi, tak sem zase tady. Nikdo mi nedává komentáře k fotkám, tak se zeptám tady jestli mám hezké fotky. Já osobně si myslim, že sou takový normální. Možná si myslíte, že sem nějaká modelka(podle toho co čtu v diskuzy), nebo tak něco, ale to vůbec není pravda. Sem normální praštěná holka pro každou legraci. Možná že mi nevěříte, ale je to tak.

P.S. Díky za všechny ty hlasy co ste mi poslali...